|
|
Veřejné užívání přírodních statků
Nováková, Katarína ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Veřejné užívání přírodních statků Abstrakt Diplomová práce se věnuje právní úpravě veřejného užívání jako práva volného užívání veřejné věci neomezeným okruhem subjektů, a to přírodních statků, konkrétně ovzduší, vody, lesa a krajiny, jako složek životního prostředí. Právní věda rozlišuje veřejné užívání obecné a zvláštní. Obecné užívání lze považovat za základní typ veřejného užívání, které je založeno zpravidla zákonem. U některých statků, například u ovzduší, vzniká z jejich přirozené povahy a nelze ani vyloučit vznik obecného užívání faktickým věnováním statku vlastníkem. Zvláštní užívání je realizováno na základě aktu aplikace práva vydaného vždy jmenovitě konkrétnímu subjektu, kterým může být jak fyzická, tak právnická osoba. Povolení ke zvláštnímu užívání vydávají správní orgány, jejichž příslušnost je vymezena jednotlivými zákony, podle kterých je povolení vydáváno. Vlastnické právo k veřejné věci je veřejnoprávně omezeno, není ale zcela odňato. V rámci veřejného užívání pak vznikají vztahy mezi uživateli a vlastníky veřejné věci. Obsahem těchto vztahů jsou vzájemná práva a povinnosti. Právem uživatele je ve stanovených mezích přírodní statek užívat a současně povinnost zdržet se jednání, které by nad přípustnou míru zasahovalo do vlastnického práva vlastníka přírodního statku. Naopak vlastník...
|
|
|
Rozhodování a procesy v právní úpravě užívání vod
Strnad, Zdeněk ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Šimka, Karel (oponent)
Práce se po úvodním stručném historickém exposé užívání vod (nejen) na našem území a souvisejících pramenů práva zaměřuje na rozhodování a procesy v oblasti užívání vod v soudobé české právní úpravě. Téma je rozděleno do tří ucelených bloků pojednávajících o vodoprávním řízení, o opatření obecné povahy ve vodním zákoně a o jiných aktech podle vodního zákona. Na úvod předchází kapitola věnovaná soustavě vodoprávních úřadů, které se v rozhodující míře podílejí na výkonu státní správy podle vodního zákona. Práce poukazuje na dělenou centrální působnost čtyř ministerstev (zemědělství, životního prostředí, dopravy, obrany) jako ústředních vodoprávních úřadů i na jinak "zbytkovou" působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako vodoprávních úřadů. Kapitola o vodoprávních úřadech se také věnuje působnosti obecních, krajských úřadů a újezdních úřadů, stejně tak jako nedávno zrušeným vodoprávním úřadům pověřených obecních úřadů. Vodoprávní řízení je správní řízení vedené o věcech upravených vodním zákonem. Správní orgány (nejčastěji vodoprávní úřady) v něm postupují podle správního řádu, popř. v případě vodních děl či vodohospodářských úprav podle stavebního zákona, pokud vodní zákon, jenž ve vztahu k citovaným předpisům vystupuje jako lex specialis, nestanoví něco jiného. Vodní zákon obsahuje...
|
host ::
RSS.